A S T R O N O M I E
Kalendář úkazů
            Encyklopedie na pokračování           Zajímavosti a novinky    Ze světa Astronmické společnosti HK

 

Homepage
(domácí stránka)

Fotografování

Něco o mně

Všehochuť

Astronomie

Slunce aktuálně

 Polární záře


Encyklopedie na pokračování

Na této stránce uvádím astronomickou encyklopedii na pokračování. Pokud budete pravidelně navštěvovat tuto stránku, dozvíte se mnoho o astronomii a pojmech v ní používaných. Vždy zde uvedu několik hesel a taky seznam hesel která budou příště.
                                                                                                                                 

aberace  1.  V astronomii zdánlivě malé posunutí hvězdy na obloze (v/c) v důsledku pohybu Země kolem Slunce rychlostí v. Příčinou  posunutí je konečná rychlost světla c. Světlo hvězdy jakoby přicházelo z bodu na obloze poněkud posunutého ve směru pohybu Země. Tento bod proto opisuje na obloze malou aberační elipsu. Úhel posunutí je 20,4955". Této veličině se říká aberační konstanta. Aberace hvězd objevil v r. 1729 angl. astronom James Bradley. Obecně aberací světla v astronomii rozumíme zdánlivou změnu polohy nebeského tělesa, způsobenou pohybem pozorovatele. Podle druhu pohybu rozeznáváme denní, roční a sekulární aberaci.  2. V optice nežádoucí odchylování světelných paprsků čočkou nebo zakřiveným zrcadlem. Užívá se též termín optická vada. Projevuje se rozmazáním, popř. barevným zkreslením obrazu. Je způsobena tím, že svazek paprsků vycházející z předmětového bodu se neprotne v jediném bodu obrazové roviny. Vyskytuje se u všech paprsků mimo optickou osu a pro paprsky, které dopadají šikmo na čočku nebo zrcadlo. K hlavním optickým a. patří astigmatismus, barevná vada (chromatická a.), barevná vada velikosti, barevná vada polohy, koma (asymetrická vada), kulová vada (sférická a.), vlnová vada zobrazení, zklenutí pole.

aberační elipsa   V důsledku aberace opisují hvězdy na obloze malou elipsu. Velká poloosa a.e. všech hvězd je rovna aberační konstantě (20,4955"). Malá poloosa a.e. hvězdy je tím menší, čím je hvězda blíže k ekliptice. Hvězdy na ekliptice. Hvězdy na ekliptice mají a.e. s malou poloosou rovnou nule a během roku opisují na obloze úsečku o délce 2x20,4955".

aberační konstanta   Míra roční aberace světla. Je to malý úhel odpovídající podílu průměrné rychlosti Země v na její dráze kolem Slunce a rychlosti světla c (v/c=20,4955").

ablace   1. V geologii ubývání hmoty ledovce táním, sublimací, deštěm, zemským teplem a mechanickým rozrušováním.  2. V astronomii vypařování meteorického tělíska a strhávání drobných kapiček z jeho roztaveného povrchu.

absolutní čas a prostor   Isaac Newton uvedl své představy o času a prostoru v díle Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (z r. 1687): "Absolutní prostor zůstává svou podstatou a bez vztahu k vnějším věcem stále stejný a nepohyblivý. "Čas je pro Newtona také nezávislý na věcech a událostech, tzn. že je absolutní: "Sám od sebe a díky své podstatě plyne absolutní, skutečný a matematický čas rovnoměrně a bez vztahu k čemukoliv vnějšímu. Nazývá se též trváním." Tu absolutnost, tj. nezávislost prostoru a času na hmotě, si můžeme představit takto: kdyby z vesmíru zmizela všechna hmota, nic by to nezměnilo na prostoru a času.
Obraz vesmíru podle Newtona: ať jsou události sebesložitější, nemohou ovlivnit ani prostor, ani rovnoměrná tok času. Prostor se prostírá ve třech rozměrech do nekonečna, je ve všech směrech stejný a nemá žádné význačné body (tj. platí jeho izotropie a homogenita). Představuje jakési nekonečné jeviště pro pohyb. Také čas je nekonečný, ale jen jednorozměrný. Ubíhá v celém vesmíru monotónně, nemá ani začátek, ani konec. Newtonova představa o prostoru a čase předpokládá, že lze absolutně odlišit klid od pohybu a jednoznačně určit, zda dvě události jsou současné. Tím se podstatně liší od teorie relativity.
Newtonova představa měla velký význam pro rozvoj vědy a techniky po dvě a půl století. Hovoříme o klasické fyzice. Její platnost je (z hlediska teorie relativity) omezená na malé rychlosti a slabá gravitační pole. Při mnohých experimentech a pozorováních, zvláště v pozemských podmínkách, jsou tyto předpoklady přibližně splněny.

Příště:

absolutní dráha
absolutní fotometrie
absolutní hvězdná velikost
absolutní nula
absolutní paralaxa
absolutní stáří
absolutní teplota
absorbátor
absorpce
absorpční čára